27. dubna 2012

Z maminčina památníku




Vezmi si vůně roztoulanejch dnů
a slep je zbytkem potrhanejch snů.
Přidej pak k tomu světla nádraží
a poezii slunných zápraží.

Dej řádek slunce ve zlatém kalamáři
a něco listů spadlých na zem září.
Odstavec borovic a hrstku vzpomínek
i stránku ohně, jiskru, plamínek.

Dva lístky volnosti, jízdenku zadara
a obálku vem z léta do jara.
To všechno sešij nití podzimu,
budeš mít hezkou knihu na zimu.

Zima


 
Sněhobílá vánice
otevírá petlice.
Příroda se tuze činí,
v bílé zlato všechno mění.


Stromy, keře, prašné cesty
oblékají bílé vesty.
Sněhobílá peřina
tajemství tu ukryla.


Zakryla i lesy, louky,
nespočet tun bílé mouky.
Hladiny řek, potoků i rybníků
posypala špetkou cukříku.


Vyznání


Slunce schovává svou tvář,
ta má pláče na polštář.
Prosím, Pane, buď milostivý.
Ponech z života mého alespoň negativy.

Pane, prosím, zprosti mne pout hříchu,
Zůstaň se mnou v tomto tichu.  
Znáš mé srdce, vidíš má trápení,
Bez tebe se v mém nitru pranic nezmění.

Slzy mne v očích pálí, pohlédnu-li zpět.
To všechno byl můj svět?
Jsi mým nejlepším přítelem - zákoutí mé duše znáš.
O své ovečky se s láskou postaráš. 


                  

Bez názvu


                                                                                                       




Pouliční lampy v řadě
chtějí všechno kolem znát.

Poctivě tu svítí na zem,
tomu, kdo se nechce bát.


Stejně září slunce ve dne.
Paprsky se dotýká, 

toho, kdo si úzkostlivě 
svoje srdce zamyká.







Bridge of Hope



Vedení ve vedení


croatia, island korcula


freedom